LORE

Je tomu už pár let, co je na Světě relativní klid. Král Jakub XII. z Alby nerozšiřuje Ostrovní království o další kolonie a spíše se snaží zaopatřovat ty stávající. Vévodové a knížata z kontinentu pohřbili staré spory a křivdy, a vytvořili Konfederaci na obranu před sultánovými nájezdy, které následně ustaly. Alespoň na nějaký čas.

V sultanátu byl však klid jen zdánlivý. Poté co státečky nyní tvořící Konfederaci přestaly být snadnou kořistí, nastal v dvoře sultána Bahadura neklid. Velkou azamskou říši naposledy rozšířil jeho otec Baybar o Drevljanský hetmanát a místní kozáky zařadil do své armády. Bahadur toužil překonat úspěchy svého otce. Místo toho měl na krku beduíny hrozící rebelií a provokace lodí z Ostrovního království.

Bahadur nyní potřeboval úspěch. A musel to být velký úspěch. Úspěch, jaký jeho jméno zapíše do historie a zastíní i památku jeho otce. Dlouho se se svými emíry a vezíry radil nad mapami, některé za dobré rady odměnil, ti o kterých usoudil že jsou nejvíc zbyteční skončili nabodnutí na kůlech. Nakonec došli k rozhodnutí. Bahadur vyzve Krále Jakuba XII. přímo. Už žádné provokace či nájezdy. Klid ve světě skončí, aby mohl být klid v sultanátu.